Rumburaci - GEKAD 1:1 (0:0)

kapitán: Stáník

Dobré odpoledne dámy a pánové!

Zápas proti Rumburakům se odehrál na Junioru, což by jako report v podstatě mohlo stačit... Takže, co říci závěrem?

Z počátku zápasu se tým Gekadu dostal pod mírný tlak záporných hrdinů z Arabely, nicméně po pěti deseti minutách se hra vyrovnala. No hra, díky nerovnému povrchu měly obě mužstva od svých trenérů stanovenou stejnou strategii – nakopnout míč směrem na branku soupeře a snad to tam nějak padne.

Celý zápas tak byl více o bojovnosti, štěstí při často neodhadnutelném odrazu míče a přesnosti nákopu brankářů, než o čemkoliv jiném. S nákopy soupeře se naše obrana vypořádávala více než dobře a až na ojedinělé podskočení míče či předskočení soupeřem nebyla Bedvova svatyně v ohrožení. A když ano, vytáhl náš brankář podařený zákrok jako například proti hlavičce jednoho z Rumburaků. Vpředu se v první půli činil především Vlastík, který svými kouzelnými kličkami zamotal hlavu nejednomu čaroději, jenže prostě hra po zemi a písek dohromady nejdou, a to bylo pro naši sestavu plnou technicky založených borců kamínkem úrazu.

Písk, druhý poločas, vlastně hodně podobný tomu prvnímu. V normálním zápase bychom soupeře pravděpodobně mírně přehrávali ve středu hřiště, kdy silní na míči byli tradičně především Jiřík a Leoš, tento však střed neměl a tak gradovala série nákopů. Stále si nejsem jist, zda-li je průběh zápasu zcela jasný, z tohoto důvodu je přiložen schematický nákres průběhu zápasu.

V průběhu druhé půle prokázal své rychlé reflexy nejprve Strejda, avšak rukou a uvnitř pokutového území, a po něm Bedva skvostným výkopem dobře mířené střely k tyči z pokutového puntíku. Jeden z rychlých výkopů od brány se Stáníkovi podařilo se štěstím propasírovat mezi tyčkou a nohou soupeřova brankáře, to vše však až po několika neproměněných šancích. Na ukazateli svítilo skóre 1:0. Když už to vypadalo na zisk obou dvou bodů, přišla studená sprcha, když jeden z Rumburaků (kterého strýček Pompo nechal trochu přerůst) uplatnil své kilogramy, přetlačil jednoho z obránců a zkušeně uklidil míč k vzdálenější tyči. Na zpětné převzetí gólových otěží již v tu chvíli nezbýval potřebný čas (nemluvě o všech dalších atributech k tomu nutných) a tak se týmy v dusném úterním podvečeru rozešli smírně po výsledku 1:1. Hlavní gratulace tak putuje nefotbalové stránce a tedy úspěšným obhájcům a obhájkyním!

Pohled rozhodčích: Rumburaci byli lepším týmem, ale nedali ani penaltu a už se zdálo, že zápas ztratí. V závěru ale Šuba své penaltové zaváhání napravil a vybojoval domácím alespoň bod.